Kraska lovecká

Cissa chinensis

Patří do čeledi Corvidae (krkavcovití), což je největší čeleď z řádu pěvců. Ptáci z této čeledi patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec, čehož je důkazem vrána z Nové Kaledonie (Corvus moneduloides), která je schopna vyrábět a následně používat primitivní nástroje, což bylo dříve připouštěno pouze u vyšších primátů

Kraska lovecká měří 38 cm, její hmotnost se pohybuje kolem 125 g. Obývá stálezelené lesy, bambusové porosty, zahrady a různé křovinaté biotopy. Přednost ptáci dávají okrajům lemujícím řeky. Jejich výskytem je jihovýchodní Asie (Indie, Himálaje, Bangladéš, Barma, Thajsko, Laos, Kambodža, Čína, Sumatra, Borneo). 

Krasky upřednostňují pohyb ve skrytu zelené vegetace před volným prostranstvím, tomu se spíše vyhýbají, což do určité míry souvisí také s jejich zeleným zbarvením. Kaska lovecká je také známá pod názvem krasky zelenavé. Jejich smaragdově zelené zbarvení je úchvatné  a pro krkavcovité ptáky celkem nezvyklé. Zelené zbarvení však nebývá výsadou všech jedinců. U ptáků, kteří jsou často vystaveni slunci zelené vybarvení postupně slábne a přechází do tyrkysově modré. Díky speciální struktuře pera dochází při dopadu lámajícího se světla na modrém peří v kombinaci se žlutými karotenoidy (bio-pigmenty), k vzniku smaragdově zeleného zbarvení. Karotenoidy jsou ovšem citlivé na světlo, kterým jsou ničeny, což pro ptáky trávící mnoho času na slunci znamená jediné, postupnou ztrátu zeleného zbarvení, které přechází do tyrkysově modré. S tímto jevem se můžeme setkat především u jedinců chovaných v zajetí, což se jeví jako důsledek nedostatku potřebného množství žlutých karotenoidů obsažených v potravě ptáků a v držení v nedostatečně zarostlých voliérách.

Kraska lovecká nebývá častým obyvatelem našich voliér, s nabídkou odchovů se můžeme setkat pouze sporadicky, především u zahraničních chovatelů. Období importů, kdy byla možnost si pár těchto krasek pořídit za několik tisícovek je nenávratně pryč. V současné době bere mnohým zájemcům o chov krasky lovecké vítr z plachet jejich nedostupnost a také jejich pořizovací cena, která je sice stále stejná, čili několikatisícová, ovšem musí se brát v úvahu, že se oproti době minulé nyní jedná o měnu evropskou. Odchovů však bylo dosaženo i v našich soukromých chovech.  Zkušenosti s chovem krasky lovecké má člen spolku hmyzožravého a plodožravého ptactva (SCHHAPP) pan Jaroslav Nový, který dosáhl dvou odchovů.

Ptáci u něj zahnízdili v proutěném košíku, kdy jejich první snůška čítala tři vejce, z kterých se úspěšně vylíhla tři mláďata. Odchov z první snůšky však nedopadl, což samotný chovatel přisuzoval nevhodné skladbě potravy poskytované při odchovu mladých. Kraska lovecká je všežravec, který při odchovu mláďat vyžaduje pestrý jídelníček s větším podílem živočišné složky, což chovatel dle svých slov do jisté míry podcenil. Zanedlouho po prvním neúspěšném hnízdění zasedl pár krasek loveckých chovateli opětovně, tentokrát na snůšku dvou vajec, z kterých se vylíhla dvě mláďata. Chovatel ptákům předkládal míchanici z ovesných vloček, vařené rýže, strouhané mrkve, vařeného a syrového krájeného, či mletého masa drůbežího, hovězího (játra, srdce, svalovina), dále pak předkládal různý hmyz, holata myší, vejce a kuřátka japonských křepelek. Mláďata na tomto krmení prospívala a odchov mladých krasek  proběhl tentokrát bez problémů.

Mláďata před odstavením

Po odstavení mláďat přistoupil pár k další snůšce, na kterou vzápětí také zasedl, ovšem záhy snůšku ptáci rozbili. Stejně tak dopadl další pokus o hnízdění. Ptáci se při hnízdění chovali značně neklidně. Chovatel se domnívá, že by neklidné chováním ptáků  mohla způsobit   neustálá komunikace mezi rodičovským párem s odstavenými mláďaty. Tomuto přisuzuje nervózní projevy a neklidné chování ptáků při hnízdění. Jakmile mláďata opustila chovatelské zařízení, zasedl pár na snůšku, z které rodiče odchovali jedno mládě.

Po odstavu mláděte přistoupil pár k dalšímu hnízdění, kdy chovatel opět zaznamenal neklidné chování páru, který snůšku rozbil. Jakmile bylo mládě přenecháno jinému chovateli, chovný pár se uklidni a nasedl na novou snůšku. Během hnízdění však došlo k úhynu samce a k odchovu již nedošlo. U krasek loveckých se uvádí snůška 3 až 7 vajec. U chovatele nepřekročila žádná ze snůšek více jak tři vejce. Chov krasky levecké je podobný chovu příbuzné krasky červenozobé (Urocissea erythrorhyncha), která je taktéž zastoupena u našich chovatelů, ne každý však u těchto druhů dosahuje odchovů a to i přes to, že mnohé páry pravidelně hnízdí.