Prohlídka ptačího zázemí Zoo Olomouc

Minireportáž ze soboty 07.02.09, kdy členové spolku navštívili Olomouckou ZOO.

V sobotu 7.2. tohoto roku jsme se ocitli před zaměstaneckou bránou olomoucké zoo. Měli jsme totiž domluvenou prohlídku chovatelského zázemí ptáků. Sešli jsme se sice nakonec pouze tři členové spolku, ale přesto byla účast mezinárodní. Z naší vlasti jsem dorazil já a Zdeněk Gajdoš, a ze Slovenska pak Marko Fábry. Uvitala nás ošetřovatelka, paní (či slečna) Petra Vysloužilová, a prohlídka mohla začít. První cesta vedla do hlavního zázemí ptačích chovanců. Hned v první voliéře jsme spatřili zástupce námi chovaných ptáků. Přivítal nás poměrně ochočený sojkovec jihočínský (Garrulax milnei). Spolu s ním obýval voliéru pár majn rotschildových (Leucopsar rotschildi), jeden holub nikobarský a dvě samice křepelky korunkaté. Pravidelně zde také hnízdí leskoptve královské (Lamprotornis regius). V dalších voliérách byli chováni zástupci plodožravých holubů, kteří by se tak svými potravními nároky dali řadit naše měkkožravé, zůstaňme ale u raději u tradičního chovatelského dělení. Holuby africké (Treron calva) pravidelně odchovávají, ptáci prý hnízdí přibližně co tři měsíce. Vedle pak přebýval pár holubů královských (Ptilinopus regina), a ještě dále pár holubů černotemenných (Ptilinopus melanospila). S holuby africkými byli chováni ještě agapornisé šedohlaví, křepelky korunkaté, a lichý kus holuba bartletova. Z dalších plodožerů zde byli loskutáci posvátní (Gracula religiosa), velká forma, ledňáci modrokřídlí (Dacelo leachii), tocko deckenův (Tockus deckeni) a tokové šedí (Tockus nasutus). Dále zde byly dva páry arasariů zlatolících (Selenidera culik), z nichž jeden právě hnízdil. V přízemí této budovy jsme navštivili přípravnu krmiva a další chovné boxy. První box obývali opravdu majestátní ptáci - zoborožci temní (Aceros plicatus). Samice byla právě zazděna v dutině a inkubovala vejce. Samec ji vzorně hlídal. Ošetřovatelka nám předvedla jeho apetit, a nabídla mu bobuli hroznu a holé myšátko. Holátko hned nesl samici, ta ho však s křikem odmítala. Posledním zoborožcem pak byl zoborožec šedolící (Bycanistes brevis). Viděli jsme ještě pár arasariů černohrdlých (Pteroglossus aracari) a tukanů bělolících (Rhamphastos vitellinus). Nakonec nás z budovy vyhnaly čáji obojkové svým opravdu pronikavým křikem. Následovala prohlídka odchovny. V líhni bylo inkubováno množství vajec různých druhů. Z vylíhnutých mláďat zde právě měli přibližně 17ti denní mládě ary a zoborožce kaferského (Bucorvus leadbeateri). Dále jsme ještě navštvíli buňkové zimovací boxy, kde jsme viděli např. jeřáby královské, perličky supí a již zmíněné zoborožce kaferské. Zázemní voliéry ptáků zimujících venku obývali napřiklad kurové bankivští, kalousi ušatí, jeřábi panenští, čejky chocholaté a brkoslavové severní (Bombycilla garrulus). Tímto naše soukromá prohlídka skončila, a sami jsme si pak prošli návštěvickou část zoo.

Nyní bych rád uvedl několik postřehů, které mi zůstaly zapsané v hlavě. Začnu u krmiva. V Zoo Olomouc používají pro měkkožravé ptactvo nám velmi dobře známé značky krmiv. Z granulí například Nutribird Beo a T16, z měkkých směsí pak orlux insect a tropical patte. Samozřejmostí je pak hmyz a čerstvé ovoce. U ovoce příliš nehlídají obsah železa, striktně nepodávají avokádo. Tvaroh je u nich také tradiční, nepodávají ho však čistý, ale smíchaný s měkkou směsí a vytvarovaný do kuliček. Většině těchto ptáků také pravidelně podávají vařenou rýži smíchanou se suchou vaječnou směsí nebo měkkou směsí pro měkkožravé. Vitamínové přípravky pak plodožravým ptákům nepodávají. Pro nás velice dobrou zprávou pak bylo ujištění, že zoologické zahrady, včetně olomoucké, opravdu chtějí spolupracovat s námi soukromníky. Bohužel však prakticky všechna mláďata měkkožravců byla zamluvena jedním nejmenovaným „velkochovatelem" z Čech, ale my si počkáme :). Závěrem bych chtěl poděkovat panu Romanu Mieslerovi za umožnění této prohlídky, a ošetřovatelce Vysloužilové za prohlídku samotnou.

Majny rotschildovy a holub nikobarský