Zoborožec štítnatý (Rhinoplax vigil)

Jedná se o velký druh zoborožce, vyskytující se v jihovýchodní Asii, kde obývá listnatý stálezelený les do nadmořské výšky 1400 m.

Opeření je převážně černé, až na břicho a nohy, jejichž opeření je bílé. Za letu jsou také nápadné primární a sekundární letky s širokým bílým pruhem na špici. Ocasní letky jsou také bílé, u konce s černou skvrvnou. Ocas je dlouhý, a dvě střední letky jsou výrazně prodloužené. Dosahují délky až 1 metru, takže celková délka těla pak může být až 160 cm, což je nejvíc ze všech zoborožců. Tělo je dlouhé 95-120 cm. Samec váží 3,1 kg, a samice asi 2,7 kg.

Typické pro tento druh je holé, vrásčité hrdlo. To je u samce rudé. Přilba se táhne od báze zobáku zhruba k jeho polovině. Zobák je krátký, přímý a žlutavý s červenou bází. Krátká a zaoblená přilba je červená se žlutou špičkou. Na rozdíl od ostatních zoborožců je přilba "pevná". Lebka (včetně přilby a zobáku) tak tvoří až 10% celkové váhy těla.

Samice má na rozdíl od samce černé skvrnky na špici zobáku, kůže okolo očí a hrdlo je bledě fialové. U mladého jedince je zobák olivově žlutý, přilba slabě vyvinutá, holá kůže světle zelenomodrá, a prodloužená rýdovací pera jsou kratší.

Hlas je popisován jako hlasité, rezonující, táhlé série zvuků, začínající opakovaným"bůp", poté se ozývá pomalu zrychlujícím "ki-hůp". Celý projev je pak zakončen "šíleným smíchem".

Zoborožec štítnatý se živí převážně ovocem, z něj hlavně fíky. Také používá přilbu jako nástroj k dolování hmyzu z trouchnivého dřeva a kůry. Na rozdíl od většiny plodožravých zoborožců vede tento druh usedlý způsob života, a jednotlivé páry svá teritoria obhajují. Samci se při bojích tlučou křídly a vzájemně buší přilbami.

V jeho domovině je přilba využívána jako cenný zdroj rohoviny, nazývané "zoborožčí slonovina". Také jsou používána prodloužená rýdovací pera. Zdobí se s nimi tradiční taneční oděvy, a také slouží jako ozdoba hlavy.

Bornejští domorodci kmene Punan věří, že je zoborožec štítnatý strážcem řeky oddělující svět živých a mrtvých.

Kvůli lovu v některých oblastech, a ztrátě životního prostředí je řazen do seznamu IUCN jako druh blízko ohrožení, a je také v příloze CITES I.