Turako přílbový (Tauraco corythaix)

Turako přílbový

Tauraco corythaix

Adam Bura
7343 zobrazení
Turako přílbový

Popis

V přírodě se jedná o nezaměnitelného ptáka, ačkoli v korunách stromů je často velice nenápadný. Jeho délka činí 40-42 cm, včetně dlouhého ocasu. Oranžovo-červený zobák je malý, ale silný, a spolu s bílou linkou nad a pod okem kontrastuje s převážně zeleným opeřením. Na hlavě má vysoukou zelenou chocholku s bílým okrajem. Duhovka je hnědá, a "oční kroužek" tmavě červený. V letu jsou nápadné vyrazné, karminově-červené primární letky. Obě pohlavá jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají kratčí chocholku bez bílého okraje.

Vyskytuje se především v párech nebo rodinných skupinách. Obvykle je pozorován při letu mezi stromy, nebo při skákání po větvích. Ozývá se hlasitým "koňským" kou-kou-kou-kou.

Potrava

Potravu tvoří především plody, semena, hmyz a kroužkovci. Krmí se především v korunách stromů, ačkoli také občas sestupuje k plodícím keřům.

Z plodů byly zaznamenány plody těchto rostlin: Chironia melampyrifolia, Acokanthera oblongifolia, píchoš Encephalartos altensteinii, Carissa, Cassine, břestovec Celtis africana, Osyris compressa, skalník Cotoneaster sp., tomel Diospyros glabra a Diospyros lycoides, Dovyalis rhamnoides, Ekebergia capensis, Euclea, fíkovníky Ficus sp.,Grewia occidentalis, Halleria lucida, Harpephyllum caffrum, cesmína Ilex mitis, Kiggelaria africana, Gymnosporia arenicola, Mimusops caffra, Ochna arborea, Ocotea bullata, olivovník Olea capensis, bělas Chionanthus foveolatus, Olinia ventosa, mochyně jedlá Physalis peruviana, nohoplod Podocarpus sp., slivoň Prunus africana, Pterocelastrus tricuspidatus, Rapanea melanophloeos, Rhoicissus, škumpa Rhus sp., ostružiník Rubus sp., Sideroxylon inerme, Syzygium guineense, Trimeria grandifolia, libora měňavá Lantana camara a zederach hladký Melia azedarach.

Výskyt a prostředí

Turako přilbový je endemit Jihoafrické republiky a Svazijska. Nejvíce populací obývá pobřeží Východního Kapska a oblast KwaZulu-Natal. Vyskytuje se ve starých stálezelených Afromontánních lesích a v lesích rostoucích ve "Fynbos" (určitá alternativa křovin a vřesovišť). Někdy je turako přilbový zařazován jako poddruh turaka chocholatého (Tauraco persa). Pokud je brán jako samostatný druh, jsou u něj popisovány dva poddruhy. V současné době přímo ohrožený není, ale některé populace jsou ohrožovány odlesňováním.

Hnízdění

Hnízdění probíhá různě během roku (od května do února), v závislosti na regionu. Snáší dvě vejce do mělkého hnízda postaveného z větví, které je umístěno v korunách stromů nebo ve shlucích popínavých rostlin ve výšce 3-9 m. Hnízdo je budováno oběma rodiči (jeden donáší materiál, druhý staví). Inkubace je také zajišťována oběma rodiči, a trvá 20-24 dní.  Ačkoli snůška obsahuje dvě vejce, do dospělosti je odchováno obvykle jen jedno mládě. Mládata zůstávají v hnízdě do věku cca 22 dní, poté začínají šplhat a pohybovat se okolo hnízda. Vzletná jsou ve věku přibližně 28. Brzy poté jsou na rodičích již nezávislá.